Překlad anglické povídky „The Briefest Touch“ od Ponderosy.
Pár: Severus Snape/Harry Potter
Shrnutí děje: Takový byl teď jejich život, tichý, prostý, klidně se mohli jen tak sebrat a jít si nazí zaplavat, jestliže se jim zachtělo.
Prohlašuji, že povídka nebyla napsána, natož přeložena, za účelem zisku; Harry Potter a vše kolem něj je duševním vlastnictvím J. K. Rowlingové. Překlady jistých slov jsou převzaty z českého vydání Harryho Pottera v nakladatelství Albatros.
--------
Severus si vyhrnul kalhoty do půli lýtek a usadil se na okraj mola. Jezero byla inkoustová louže, černočerná jako jeho hábit. Ke břehu zarostlému sítinami se od jeho nohou ponořených pod klidnou hladinu rozeběhly vlnky.
Na hladinu vyplula veliká bublina, následovaná záplavou mnoha dalších bublinek, drobounkých jako v šampaňském. Vznášely se ve vodě jako hvězdičky, než je rozehnal vynořující se temný chomáč vlasů, ulízaný a v bledém svitu měsíce lesklý.
„Přidej se ke mně,“ řekl Harry a dlouhou chvíli jen šlapal vodu, než se vyšvihl, aby se pažemi podepřel na prknech vedle něj. Po holé kůži mu stékaly kapky a dělaly na vyhlazeném dřevě loužičky. Na první pohled vypadal dočista jako jezerní člověk z mudlovských báchorek – hladká, svalnatá, dokonalá hruď zužující se dolů k jen tušeným tajům pod vodou. Ale když se Severus zadíval pozorněji, viděl, jak Harry zlehka kope nohama.
„Raději bych se díval, jak plaveš,“ odpověděl.
„Opravdu bys chtěl radši dělat právě tohle?“ Harry se zvedl z vody, štíhlé svaly jeho paží se napjaly, aby dosáhl dost vysoko a mohl se rty téměř dotknout jeho ramene.
„Momentálně ano.“ Takový byl teď jejich život, tichý, prostý, klidně se mohli jen tak sebrat a jít si nazí zaplavat, jestliže se jim zachtělo.
„Lháři,“ řekl Harry. Sklouzl zpátky do vody, na mžik oka zmizel, než se opět vynořil na hladinu. Sevřel rukou, studivou z plavání, jeho kotník a zatáhl. „Pojď do vody, nebo tě stáhnu. Můžeš si vybrat.“
Severus mu nohu vytrhl. „To není žádný výběr. Jsi zrovna jako tvůj otec.“ Sotva mu ta slova do nočního ticha uklouzla, ošil se a jen čekal na záblesk hněvu nebo bolesti, který už v Harryho očích viděl tolikrát.
Ale Harry pouze roztáhl ústa úsměvem a znovu jeho nohu sevřel, pevně a neústupně. Tolik se za těch několik posledních let změnil, kdežto on jen stěží drží krok. Někdy se strachoval, že Harryho ta hra přestane bavit, že ho přestane bavit on a jeho neschopnost držet jazyk za zuby. „Sice se vzpěčuješ, ale v duchu chceš, abych to udělal.“ Harry se zapřel o jednu z oslizlých podpěr mola a hrozba, že ho strhne do jezera, se nad Severusem začala tyčit stejně temně, jako byla temná vodní hladina. „Poslední šance...“
„Nuže dobrá.“ Severus si poposedl, zvedl ruce, aby rozepnul řádku knoflíčků u krku, a ještě nebyl hotový s druhým, když se s ním svět zatočil.
Obklopilo ho mokré šero, hábit se kolem něj vydul jako balón, načež ho začal dusivě tížit. Zahltil se lokem vody, než instinktivně zavřel ústa, a ucukl před tlakem prstů na rtech. Harryho prsty mu po nich znovu přejely a za nimi zásoba vzduchu. Severus nohama našel kluzké dno jezera a kymácel se pod tlakem vody a ještě silnějším tlakem Harryho náhlých bláhových popudů. Dovolil mu, aby ho svlékl, aby jeho hábit nechal odplout pryč po vodě.
„Není to tak špatné, co?“ zeptal se Harry, když ho táhl od břehu do větší hloubky, kde spolu pak splývali, chvílemi spojení jen tím nejprchavějším dotekem prstů.
Severus si v té chladivé, přilnavé temnotě v duchu dovolil souhlasit.
- konec -
Povídku možno hodnotit/komentovat na www.ffdenik.cz.