plánek vycházky

Poznámky z psí vycházky s architektem Zdeňkem Lukešem po ulici Na Valech a okolí

Fotografie byly pořízeny bezprostředně po vycházce a 12. března.


1) Dům Charlotty Masarykové

Dům Charlotty Masarykové bašta sv. Jiří

Autoři:

Jan Kotěra.

Popis a zajímavosti:

Dům č. p. 239 stojí na baště sv. Ludmily, která spolu s baštami sv. Jiří a sv. Tomáše unikla zničení při stavbě Belgrediho třídy díky zásahu architektů Vlastislava Hofmana a Vladimíra Zákrejse, kteří zde navrhli stavět své oblíbené řadové domky se zahrádkami podle anglického vzoru (tzv. cottage). Takto měla být zachována i bašta sv. Máří Magdaleny, ale pozemky na ní skoupil Karel Kramář a nechal si na nich od architekta Ohmana postavit vilu. Domy zde stavěla řada architektů zvučných jmen, včetně právě Jana Kotěry.

Pamětní deska Charlotty Masarykové je od Josefa Suchardy.




2) Východní blok domů v ulici Na Valech

pohled na celý blok dům od Klatovského

Autoři:

Alois Dryák, Tomáš Amena, Václav Klatovský. Alois Dryák vystudoval na pražské umělěckoprůmyslové škole pod vedením Friedricha Ohmana a spolu s Amenou vyhrál například soutěž na Obecní dům, který byl ale nakonec zadán dalšímu účastníkovi Balšánkovi a členovi poroty Polívkovi, protože vízězný návrh nebyl dost dekoratovní. Takovéhle přecházení výsledků soutěží ovšem bylo v konzervativní Praze za první republiky běžné.

Popis a zajímavosti

Zástavba v ulici Na Valech začala vyrůstat ve stejné době jako domy na bastionech, tedy v letech 1910 - 1914. Původní projekt vypracovali Alois Dryák a Tomáš Amena, ale protože se stavět nepřestalo ani za války a Dryák musel narukovat, většinu zakázek si rozebrali jiní architekti. Podle původního Dryákova návrhu tak byl například v letech 1913 - 14 rohový dům čp. 16, ve kterém později bydlel Vlado Clementis.

Všechny domy jsou ve stylu pozdní (klasicizující) secese, kterou u nás podle vídeňského vzoru propagoval rakouský architekt Josef Hoffmann. Jsou pro ni typické dórské a jónské sloupy.




3) Blok domů protnutý ulicí Pod Baštami

blok domů v ulici Na Valech nárožní dům

Autoři:

František Velich, ve své době progresivní architekt.

Popis a zajímavosti:

Úřednické domy ve stylu kotěrovské moderny dal před první světovou válkou postavit stavební úřad města Prahy, jehož byl Velich zaměstnancem. Velich navrhl dvoutraktovou dispozici bytů, aby se do nich dostalo co nejvíce světla, a uvnitř bloku pro jeho obyvatele vznikla zahrada. Zelená barva fasády měla v celém bloku původně jediný odstín a fasáda samotná měla plastickou strukturu.



4) Západní blok domů v ulici Na Valech

bašta sv. Jiří

Autoři:

Prokop Šupich, Wágnerův poslední český žák.

Popis a zajímavosti:

Tyto barokizující domy byly postaveny začátkem dvacátých let minulého století.




5) Areál ministerstva obrany

vstup do ulice Na Valech vchod bývalé školy otočený k Pražskému hradu

Autoři:

Josef Bertl, Pavel Janák.

Popis a zajímavosti:

Secesní budova bývalé kadetní školy pochází z roku 1905 a je dílem Josefa Bertla. Funkcionalistický komplex, který už směrem do ulice ukazuje tvář sorely, je jednou z posledních Janákových realizací.




6) Č. p. 268 a 269 v Tychonově

dvojdům

Autoři:

Josef Gočár.

Popis a zajímavosti:

Kubistický dvojdům se zahradou.




7) Národní archiv

průčelí do Milady Horákové

Autoři:

Josef Weingärtner.

Popis a zajímavosti:

Soutěž na budovu archivu (postavenou v letech 1931 - 32) vyhrál Jaroslav Frágner, ale stavba byla nakonec svěřena Weingärtnerovi, který byl v archivu zaměstnaný.




8) Č. o. 13 na baště sv. Ludmily

kubistický portál celý dům

Autoři:

Emil Králíček.

Popis a zajímavosti:

Oprýskaný dům se žlutou, jemně dekorovanou fasádou a kubistickým portálem do zahrady. Ze sedmdesátých či osmdesátých let má, stejně jako celá řada dalších domů, plastický nástřik, pod kterým původní fasáda nemůže dýchat a plastické motivy se rozpadají.




9) Sousední nárožní dům na baště sv. Ludmily

pohled na první a druhé patro

Popis a zajímavosti:

Tento pěkný bílý dům s vitrážemi na schodišti postavila firma Neumann a Hollmann, jméno architekta však známo není.




10) Oblak

Oblak

Autoři:

Sochař J. V. Schwarz.

Popis a zajímavosti:

Plastika Oblak byla v nynějším parku Charlotty Masarykové instalována v šedesátých letech minulého století.




pohled přes křižovatku

11) Dům na nároží Bádeniho a Na Valech

detail vchodu

Autoři:

František Schlaffer.

Popis a zajímavosti:

Dům s prostornými pokoji osvětlenými velkými okny a s verandami dokončený roku 1919.




12) Sousední modrý dům

pohled přes ulici

Autoři:

Architekt městského stavebního úřadu Martínek (převážně se věnoval budovám škol).

Popis a zajímavosti:

Architektonická moderna z roku 1912. V horním patře bydlela první česká architektka Milada Petříková-Pavlíková. Pracovala společně s manželem a i samostatně, byla velice úspěšná a dožila se vysokého věku.




13) Žlutý nárožní dům

pohled přes křižovatku

Autoři:

Jaroslav Vančura, který vystudoval na umělěckoprůmyslové škole u Janáka.

Popis a zajímavosti:

Funkcionalistický rohový dům ze třicátých let.




14) Wilfertova vila

pohled od Letné sluneční hodiny

Autoři:

Josef Zasche. Narodil se roku 1871 v Jablonci (pro který později postavil hned dva kostely).

Popis a zajímavosti:

Zasche ji postavil v letech 1904 - 1905 pro Karla Wilferta, malíře a sochaře, jenž je také autorem slunečních hodin na fasádě. Na svou dobu je pozoruhodná absencí štukové výzdoby, kterou supluje pouze jemný keramický dekor. Původně se jí říkalo Modrá vila podle šedomodré barvy fasády. Za dnešní žlutý nátěr je odpovědné ministerstvo zahraničí. Stojí na půdorysu ve tvaru písmene L a v průniku jeho ramen je umístěna schodišťová věž.




15) Izraelská ambasáda

pohled z boku

Autoři:

Miroslav Stöhr, autor například synagogy na židovském hřbitově na Žižkově.

Popis a zajímavosti:

Vila byla původně omítnutá, ale když si ji kopuil majitel továrny na keramické obkládačky, dal jí její dnešní vzhled.




16) Budoucí knihovna Jana Kaplického

pohled z boku

Popis a zajímavosti

Pro novou budovu Národní knihovny se počítá s pozemkem v severozápadní části Letenské pláně, v místě tramvajové smyčky. Je to jediná parcela na pláni, která smí být využita pro výstavbu, neboť ještě v sedmdesátých letech na ní stály poslední zbytky dřevěných kolejních pavilonů, které v kubistickém stylu projektoval ve dvacátých letech minulého století Miloš Vaněček.