Poznámky z psí vycházky s architektem Zdeňkem Lukešem po nábřeží Ludvíka Svobody a okolí
Fotografie byly pořízeny během vycházky a 11. prosince.
1) Štefánikův most
Autoři:
Vlastislav Hofman, který byl zaměstnaný na stavebním úřadě Hlavního města Prahy. Projektoval také mosty na Slovanský a Dětský ostrov a Jiráskův most. Konstruktérem byl inženýr Širc.
Popis a zajímavosti:
Na jeho místě se řeka přecházívala po řetězovém mostě nesoucím původně jméno Františka Josefa I. a od roku 1918 pak Štefánikovo. Byl však úzký a málo odolný, pročež byl na začátku padesátých let nahrazen železobetonovým mostem.
Štefánikova socha od Mařatky, jež měla na konci mostu stát, je před planetáriem na Petříně.
Tunel, ke kterému most vede, vyprojektoval po válce Jiří Novotný na místě pojízdných schodů a předtím lanovky, která stoupala ke Křižíkově tramvaji jezdící na Jubilejní výstavu.
2) Ministerstvo obchodu a patentní úřad
Autoři:
Josef Fanta.
Popis a zajímavosti
Ministerstvo obchodu je Fantovou poslední realizací a říká se mu také poslední secesní stavba v Praze. V čase svého vzniku byla tato budova vysmívaná jako staromódní a v osmdesátých letech jí hrozilo zbourání, zato dnes se teší obdivu japonských turistů, protože se svojí prosklenou kupolí podobá slavné stavbě jiného Čecha, Jana Letzla, která přečkala atomový útok na Hirošimu.
Průčelí zdobí 120 plastik od Čeňka Vosmíka a jeho spolupracovníků.
3) Palác Merkur
Autoři:
Frágner, který byl roku 1919 vyhozen z pražské techniky kvůli sporu s profesorem Balšánkem a tak svá studia dokončil na akademii umění pod vedením Josefa Gočára, kterého v roce 1945 nahradil na místě profesora. Jeho pozdní stavby byly ovlivněny Frankem Lloydem Wrightem, s jehož prací se seznámil ve Spojených státech.
Popis a zajímavosti:
Funkcionalistický Palác Merkur pochází ze stejného roku jako sousední secesní ministerstvo obchodu. Je příkladem vyčerpávání bílého funkcionalismu, jak je patrné z lehce klasicizujících prvků.
Před stavbou mostu k jeho monumentálnímu vstupu vedlo schodiště, to ale podlehlo mohutnému zvýšení terénu.
4) Č. p. 768 v Řásnovce
Autoři:
Vojtěch Šašek.
Popis a zajímavosti:
Původně to byla anglická jazyková škola (výuka probíhala i na střešních terasách) a byla postavena ve dvacátých letech.
5) Č. p. 770 v Nových mlýnech
Autoři:
František Marek.
Popis a zajímavosti:
Na tento žlutý funkcionalistický dům je také vidět od Štefánikova mostu, ale vstupem je obrácený ke komplexu kláštera Na Františku. Byl postaven po druhé světové válce.
6) nedokončená regulace
Popis a zajímavosti:
Na místě, kde za komunistů stávala ošklivá socha Jana Švermy od Nikla (dnes je na ruském hřbitově na Olšanech), bývaly Eliščiny lázně zbořené kvůli nájezdu na most a navýšení terénu, které potopilo přízemí sousedních domků prakticky pod úroveň ulice.
Provést se změtí domků a vodárenské věže něco smysluplného se dosud nepodařilo; za první republiky se k tomuto břehu Vltavy vyjádřili pouze výherci regulační soutěže Antonín Engel, Bohumil Hübschmann (Hypšman) a František Roith, kteří vytvořili budovu bývalé Úrazové pojišťovny (Roith a Hübschmann), bývalého ministerstva železnic (vizte níže) a vzadu ministerstva zemědělství (Roith). Ovšem nábřeží je nadále mrtvé, jelikož všem zmíněným stavbám chybí partery, ve kterých by mohly najít místo obchody přitáhnout na nábřeží lidi.
7) nábřeží Ludvíka Svobody
Autoři:
František Sander.
Popis a zajímavosti:
Před pár měsíci opravené nábřeží navrhl a vyzdobil František Sander. Povšimněte si vzoru mříže zábradlí a obelisků. Tentýž architekt je také autorem zdymadla a domku stavidelníka na Štvanici.
8) Č. o. 6 a 8 v Lannově
Autoři:
Fritz Lehman, který projektoval i dostavbu blízkého Slovanského (tehdy Německého) domu. Po roce 1945 musel jako Němec přes protesty svých českých kolegů odejít do Vídně, kde se věnoval opravám válkou zničených staveb.
Popis a zajímavosti:
Říká se, že v tomto dvojdomě jsou nejluxusnější byty v Praze. Za pozornost stojí zvláště kamenné šambrány a francouzská okna. Pan architekt na tento dům shodou okolností viděl z vlastního bytu na protějším břehu Vltavy ve Skalecké ulici.
9) Ministerstvo dopravy
Autoři:
Antonín Engel, který autorsky stojí například za budovami VŠCHT a ČVUT v Dejvicích, Masarykovými kolejemi tamtéž i za řešením Vítězného náměstí.
Popis a zajímavosti:
Je to stavba ve stylu moderního klasicismu a jejího původního nájemce, tedy ministerstvo železnic, připomíná dvojice okřídlených kol, která zdobí střechu. Před revolucí zde sídlil ÚV KSČ.
10) Č. o. 3 v Lodecké
Autoři:
Dvojice pražských židovských architektů František Zelenka, scénograf Osvobozeného divadla, a Leopold Ehrman, autor například smíchovské synagogy.
Popis a zajímavosti:
Tento dům s motivem pásového okna přerušovaného francouzskými dveřmi byl postaven na zakázku pražské židovské obce.
11) Č. p. 1186 v Soukenické
Autoři:
Otto Zucker, jenž zemřel v Osvětimi.
Popis a zajímavosti:
Travertinový dům, opět pro pražskou židovskou obec. (Travertin je kompaktní forma vápenného tufu, což je lehký porézní vápenatý nebo sopečný kámen.)
12) Kostel sv. Petra
Autoři:
Josef Mokr, Antonín Wiehl.
Popis a zajímavosti:
Kostel sv. Petra byl vybudován za Vratislava II., našeho prvního krále, na základech románské baziliky z desátého století. Ve třináctém století zde sv. Anežka založila špitál, o nějž se starali Budoucí Křižovníci s červenou hvězdou. Kolem roku 1400 byl goticky přestavěn a rozšířen. Už v roce 1419 se u hlavního oltáře přijímalo pod obojí (u postranního pod jednou) a tak byl ušetřen husitského plenění. Řád křižovníků jej získal zpět roku 1628. Po požáru v 17 století a poničení Prusy jej roku 1885 neogoticky přestavěl Josef Mokr.
Zvonice je z roku 1598, roku 1899 byla přestavěna podle návrhu Antonína Wiehla a až do roku 1911 byl v její bráně krám.
Parková úprava včetně kašny je dílem bratrů Sedláků.
13) Špačkův dům
Autoři:
Otakar Dvořák, který pobýval v USA a toto je jeho první realizace v Praze. Dnes téměř sedmdesátiletý architekt spolupracoval například na realizaci paláce Flora.
Popis a zajímavosti:
Špačkův dům stojí na místě neobarokního domu s bývalou stájí pro poštovní koně, který byl zbourán začátkem devadesátých let. Stavba měla být o několik pater vyšší a honosí se plastovými okny a střešní zahradou. Táhne se jím stísněná pasáž s Mexickou restaurací a dokonce s poštou.
14) Kavárna Credo
Autoři:
Bohumil Sláma, jenž je autorem například budovy Československého rozhlasu na Vinohradské třídě.
Popis a zajímavosti:
Byla postavena ve dvacátých letech minulého století.
15) Fara při sv. Petru
Autoři:
Antonín Wiehl zvaný otec české neorenesance. Vystudoval u Josefa Zítka a Josefa Niklase, spolupracoval s Janem Zeyerem, pak s Karlem Geuperlem s Janem Koulou a v devadesátých letech s Osvaldem Polívkou. Navrhl několik pavilonů pro Jubilejní výstavu.
Popis a zajímavosti:
Fara je z let 1893 - 94. Sgrafitová fasáda byla inspirována českou renesancí, kterou kombinuje s italskou protorenesancí.
16) Biskupcův dvůr, nárožní
Autoři:
Bohumír Kozák, který si zřídil ateliér spolu se svým mladším bratrem Ladislavem. Byl plodný od secese po padesátá léta a jeho dílem je mimo jiné komplex nemocnice v Krči.
17) Č. p. 1146 v Biskupcově dvoře
Autoři:
Arnošt Mühlstein a Victor Fürth.
Popis a zajímavosti:
Tento úzký funkcionalistický dům pochází z roku 1928.
18) Č. p. 1934 Na poříčí
Autoři:
Josef Fanta, František Kavalír, Kotěrův žák.
Popis a zajímavosti:
Tento žlutý secesní palác Fanta postavil pro rodinu Bondyů, pročež se mu říká palác Bondy. František Kavalír, který se živil převážně výnosnými zakázkami nástaveb, ho později zvýšil o dvě patra ve stylu art deco.
19) Č. p. 1214 v Klimentské
Autoři:
Josef Kovařovic.
Popis a zajímavosti:
Nárožní secesní dům postavený ještě před první světovou válkou Josefem Kovařovicem, pro jehož práci jsou typické keramické ozdůbky na fasádě - v tomto případě lemování kolem oken.
20) Č. p. 1652 v Klimentské
Autoři:
Nejistí.
Popis a zajímavosti:
Šedivý funkcionalistický dům.
21) Č. p. 2067 v Klimentské
Autoři:
Kurt Spielmann, přítel Adolfa Loose a syn Maxe Spielmanna, jenž pracoval pro Pečku.
Popis a zajímavosti:
Červený dům s motivem travertinu.
22) Č. p. 1218 v Klimentské
Popis a zajímavosti:
Budova ministerstva zahraničního obchodu z roku 1955 v duchu sorely (tj. socialistického realismu), avšak s funkcionalistickým motivem kruhových oken.
23) Č. p. 1213 v Klimentské
Autoři:
Pražský Němec Adolf Foehr, Kotěrův žák.
Popis a zajímavosti:
Je ze dvacátých let a pyšní se odskakujícím horním patrem.
24) Č. p. 1207 v Klimentské
Popis a zajímavosti:
Zrcadlový produkt překotných let devadesátých.
25) Č. o. 12 v Klimentské
Autoři:
Jaroslav Nebeský.
Popis a zajímavosti:
Žlutý dům s motivem nárožní prosklené věže.
26) Č. o. 6 v Klimentské
Autoři:
Žid Ervín Katona, který ve třicátých letech po Praze postavil na patnáct takových domů s krásnými vstupy a byty.
Popis a zajímavosti:
Kachlíkový dům s pásovými okny, jenž se zezadu dotýká svého souseda od téhož architekta otočeného průčelím do Soukenické ulice.
25) Studio FAMU
Autoři:
Pražský Němec Josef Zasche, Kotěrův spolupracovník (spolupracoval s ním na projektu pražských vysokých škol, z něhož se realizovala jen právnická fakulta) a kupříkladu s Janákem se podílel na paláci Adrie. Po roce 1945 byl donucen odejít do Německa.
Popis a zajímavosti:
Původně se tomuto domu říkalo palác Uranie a bývalo v něm kino Klub. Spodní část je obložená umělým kamenem.